Zdravotní laboranti se mohou specializovat v oborech, jako jsou klinická biochemie, hematologie, imunologie, mikrobiologie, genetika, histologie dle vykonávané práce, nebo dle oboru, ve kterém laborant pracuje. Některé firmy, ve vzdělání své pracovníky podporují a to z hlediska finančního, tak z hlediska uvolnění ze zaměstnání, není to však pravidlem. Většina firem, za podporu žádají na oplátku upsání na dva, až tři roky, většinou od ukončení studia.

Přiblížíme si jednu tuto specializaci, jak probíhá. Atestační zkouška z klinické biochemie probíhá ve čtyřek modulech s rozestupem půl roku. Každý modul, je zaměřený na jednu vzdělávací část, která trvá týden, kdy každý den, je určen pro řadu přednášek.

●        První je základní pro sjednocení vědomostí všech účastníku. Zdravotní laboranti

větších laboratoří, laboranti z nemocničního prostředí či soukromích objektů.

●        Druhý modul je zaměřen na postupném popisu funkce lidského organismu. Od přijmu potravy přes zpracování a přeměně na jednotlivé látky, až po konečné produkty.

●        Třetí modul obsahuje biochemické vyšetřovací metody, neboli jednoduše řečeno látky, které se v rámci biochemického vyšetření stanovuji. Záleží, jaké jsou jejich fyziologické a patologické rozmezí.

●        Čtvrtý a poslední kurz, je zaměřen na laboratorní a přístrojové technice. Záleží na použití přístroje, na jakém principu fungují a jaké firmy je vyrábí, hodnotí se kvalita kontroly a jakost.

Každá tato specializace končí atestační zkouškou, skládající se z praktické a ústní zkoušky. Ústní zkouška je skládána před komisí doktorů a odborných pracovníků. Praktická zkouška probíhá na akreditovaném pracovišti zvolené nemocnice. Celkový kurz trvá přibližně dva a půl roku. Po absolvování tohoto studia je laborant schopen vykonávat speciální vyšetření, v oboru klinické biochemie.

Zdravotní laborant s atestací je žádanější při hledání nové práce, zároveň má také větší finanční ohodnocení, proto neváhejte a zkuste obětovat trošku úsilí, určitě se Vám časem vyplatí.

Před třemi lety se v Poslanecké sněmovně hlasovalo o tom, zda má být maturita z matematiky povinná. Před hlasováním probíhaly diskuze na toto téma několik měsíců. Zákon nakonec byl odhlasován a prošel. Od roku 2021 se tedy budou maturanti v každém případě s maturitou z matematiky poprat, a to nejen na lyceích a gymnáziích, ale od roku 2022 také na středních odborných školách. Přesto stále vyvstává názor velké řádky poslanců, že povinná matematika by prostě měla být odložena, dokud se nevyřeší všechno, co se k tomu vztahuje.

Tato povinná zkouška straší tedy nejen studenty a učitele, ale také poslance, protože podle všeho není dostatečně připravena pro reálné použití. Většina poslanců, kteří jsou proti povinné zkoušce totiž tvrdí, že by se měl problém ve školství řešit tak, že se nejprve upraví samo vzdělávání, a pak se může zavádět nějaké přísnější zkoušení a testování. Například podle Petra Fialy za ODS je jasné, že zpřísnění závěrečné zkoušky bude kontraproduktivní. Již nyní totiž výsledky říkají, že je velké procento opakovaně neúspěšných studentů v této zkoušce, a to stále v momentě, kdy je matematika  pořád ještě pouze volitelným předmětem.

Kateřina Valachová za ČSSD, tedy ex-ministryně školství, uvedla, že prosadila tuto zkoušku právě proto, že ministerstvo nestíhá zavádět opatření, které by mělo zavedení zkoušky předcházet. Stále však je přesvědčena o tom, že se úpravy stihnou připravit a studenti budou řádně připraveni.

Celá tato kauza má však již nyní dopad na státní závěrečné zkoušky v tom smyslu, že tento zatím nepovinný předmět si studenti vybírají stále méně a méně. Při spuštění státních maturit si tento předmět zvolilo 43,9 procenta studentů. Psal se rok 2012. V letošním roce se k této zkoušce přihlásil již jen 21,4 procenta studujících.

Každoročně z přihlášených na první pokus neprojde kolem 20 procent.

Z dalších volitelných předmětů pak jednoznačně ale vede angličtina, u které v prvním termínu neuspěje pouze 6,2 procenta dětí.