Hypotéka bez příjmu je čím dál tím více oblíbená hypotéka u nás i ve světě. Na hypotéce bez příjmu je skvělé, že nemusíte dokládat svůj příjme. To ale neznamená, že musíte být bez práce! je přeci jasné, že nikomu nikdo nedá hypotéku, když nepracuje a nemá žádný příjem peněz. To ví jistě všichni. A nyní se jistě ptát proč se to nazývá hypotéka bez příjmu. Ano, to sice ano, ale vy musíte mít nějaký pravidelný příjem. A to musíte doložit, ale nemusíte uvádět částku. Stačí jen smlouva o to, že jste řádně zaměstnání nebo jste podnikatel. To už je ale jiné téma, půjčka pro podnikatele. Hypotéka bez příjmu je taky oblíbená v tom, že se dá sehnat velmi levně, a proto ji všichni tak rádi vyhledávají. Co byste na to řekli, mít hypotéku s nejnižším úrokem tady u nás? Myslím, že by neodolal nikdo. Musím říct, že ani já jsem neodolala a musela jsem si hypotéku bez příjmu vzít.

Tedy nikdo mě logicky nenutil, já jsem o hypotéku bez příjmu měla vážný zájem sama. Řekla jsem si, že když má hypotéka bez příjmu tak nízký úrok, že bych si konečně mohla splnit svůj sena pořídit si malý byt. A jak jsem řekla, tak jsem taky udělala. Měla jsme v té době dlouholetého partnera, takže hypotéku bez příjmu jsme dostala krásně a lehce.

Navíc jsem byla velmi překvapená, že je úrok tam velmi nízký. To jsme prostě musela využít. No, kdo by to taky nechtěl. Konečně jsem si mohla pořídit malý byt dva plus jedna, a ještě jsem hodně peněz ušetřila. Měla jsem totiž svůj rozpočet na výbavu vlastního bytu. A tak dvacet procent mi zbylo. Byla jsem vážně ráda, že jsem si s přítelem udělala malý wellness v Rakousku. Tady se někdy hypotéka bez příjmu vážně vyplatí. Splníte si svůj sen o vlastním bydlení, a ještě k tomu ušetříte. Nikdy jsem si nemyslela, že tohle jde někdy dokupy. A ono vážně jde! Tady vážně není o ničem pochyb, že lidé si mohou vzít hypotéku bez příjmu. Navíc je skvělá v tom, že nemá tak velké nároky, jak jiné hypotéky, které se navíc i mnohdy nevyplatí. tady je to ovšem jiné. Můžete se přesvědčit sami.

Všichni se jistě shodneme v tom, že bychom jenom velice neradi žili bez peněz. Že bez nich by nestála naše existence za moc a možná vůbec za nic. Protože za peníze si můžeme pořídit to, co potřebujeme, co si ale sami nedokážeme vytvořit, a kdyby jich tedy nebylo, byli bychom o leccos ochuzeni.

Ale skutečnost, že peníze potřebujeme, neznamená, že je také míváme. Někdy se je sice snažíme získat, ale nakonec jich máme přesto málo. A v takových chvílích je naše existence docela nezáviděníhodná. A aby se nám i v dobách, kdy se nám nedostává peněz, žilo dobře nebo aspoň slušně, musíme si vzít aspoň půjčku. Abychom měli dočasně aspoň cizí peníze, když už je těch našich vlastních nedostatek.

Ale ono se někdy bohužel také stává, že půjčku sice sháníme, ale ne a ne ji od někoho dostat. Finanční ústavy jsou totiž na peníze náramně opatrné, a než je někomu půjčí, důkladně si prověřují jeho schopnost splácet. A jakmile je tu něco nejisté, raději se žádosti o půjčku nevyhoví.

A tak mají lidé s poměrně malým příjmem a záznamy v registrech dlužníků dost často smůlu. Žádají, žádají, ale pořád z toho nic není.

A kdy se i takoví nedokonalí žadatelé, kteří na tom nejsou právě nejlépe, dočkají? Když se rozhodnou pro využití nebankovní hypotéky Nebankovní hypotéky. Pouze u tohoto druhu půjčky totiž nezáleží nijak zvlášť na výši žadatelových příjmů, na registrech dlužníků nebo exekucích. Tady se záruka vrácení peněz řeší zástavou žadatelovy nemovitosti. A každý, kdo může podobnou zástavu nabídnou a zvládne i splácení, tu uspěje.

Což je dobře. Protože my lidé peníze nevyhnutelně potřebujeme. Byť třeba i jenom půjčené. Musíme mít čím platit, protože jinak bychom nedokázali obstát, přestali bychom být civilizovanými lidmi a třeba bychom dokonce přestali zcela existovat. Protože i pouhé jídlo něco stojí. A když na to právě nemáme, je dobře, že si na to aspoň můžeme půjčit.

Když člověk potřebuje z jakéhokoliv důvodu víc peněz, než kolik jich má, musí si je pochopitelně půjčit. To je vcelku logické a napadne to každého. Jenže ani zdaleka ne každý ví, jak může takové shánění půjčky potrápit. A to nejenom proto, že jsou půjčky levnější i půjčky dražší a člověk by si je tak měl v předstihu dobře porovnat, aby zbytečně nepřeplácel, ale i proto, že jsou takové nabídky dostupné pouze po splnění podmínek, jež se s nimi pojí a jež jsou zpravidla natolik náročné, že u nich ti, kdo jsou v závažnější finanční tísni, nedokážou uspět.

Nejednou se prostě požaduje, aby zájemce o půjčku prokázal, že má hodně vysoké příjmy. Jež člověk v nouzi pochopitelně nemívá. Podobně se žádají třeba i žadatelovy čisté registry dlužníků, jež jsou ale u leckoho s finančními problémy rovněž utopií. Takoví žadatelé nesmí mít třeba ani další nesplacené půjčky, exekuce či jiné problémy. A nedokáže-li člověk v těchto ohledech obstát, mívá smůlu a půjčku nedostane.

V bance je tedy získání pomoci pro někoho v nouzi problematické, ne-li vysloveně nemožné. A když si tak někdo takový přesto půjčit chce, musí se obrátit na nebankovní sektor. Protože nebankovní hypotéka je na rozdíl od bankovních půjček dostupná i těm, kdo mají do ideálních žadatelů hodně daleko.

Tady stačí zaručit nebankovní společnosti řádné splácení zástavou nemovitosti, tady stačí mít i pouze takové příjmy, jež stačí ke splácení, a žadatel dostane rychle a pohodlně třeba i nemalé peníze, a to za až překvapivě výhodných podmínek.

A tak není nikdo beznadějně ztracen. Protože může získat až sedmdesát procent hodnoty zmíněné nemovitosti, a tyto peníze může mít i do čtyřiadvaceti hodin od dodání podkladů s možností splácet je třeba až třicet let.

A něco takového pochopitelně může leckomu změnit život k lepšímu, a to třeba i netušeně.

Severní Korea, jinak též, a vlastně správně a oficiálně, Korejská lidově demokratická republika je spíše známá svým jaderným programem, který, jak víme přinutil ostatní země dát Koreu „do klatby“. Což všem devíti provinciím, které Korea má, jistě způsobilo nemalé potíže.
I když na záběrech, které jsou uvolněny do světa nic nevidíme, fakt je ten, že je tam obrovská bída. Ale nechme hovořit řeč čísel. Asi ne zcela přesných, protože tyto informace asi nikdy nebudou volně k dispozici. A tyto čísla, která zde uvidíte, proběhla oficiálními zprávami, takže je na vás, jako na čtenářích, zda jim budete věřit nebo ne. Prý jsou však přímo z jihokorejské státní banky.

Ta provedla pravidelný výpočet, a zjistila, že se jejich HDP (hrubý domácí produkt) snížil, a to o tři a půl procenta. To je největší propad od dob hladomoru. Ten byl v roce tisíc devět set sedmdesát sedm. Tehdy poklesl týž hrubý hospodářský produkt o šest a půl procent. Takže by ty tři a půl zničující být nemělo.
Propad způsobuje z velké části světové embargo. Například kvůli nedostatku ropy klesla v roce dva tisíce sedmnáct průmyslová výroba o osm a půl procenta.
Jako další lze mimo jiné jmenovat také zemědělský průmysl, kde byl zaznamenán pokles o jedna celá tři procenta, a stavebnictví všeobecně kleslo s produkcí o skoro o čtyři a půl procent.
Korei klesl kvůli embargu i vývoz, tedy velmi důležitá věc pro ekonomiku země. Tam už jsou procenta hrozivější. Je to plných třicet osm a půl procent.

Vezmeme-li v úvahu všechna tato čísla, zdá se, že Severní Korea to nemá snadné. A také to je pravda. Na jedné straně se vrážejí miliardy do zbrojního průmyslu všeobecně (Severní Korea má třetí největší armádu na světě) plus jaderný výzkum, a na straně druhé se musejí utahovat opasky. Jak se říká, navrch huj, vespod fuj. Proto by měla Severní Korea začít přemýšlet nad tím, kam upnout své ekonomické aktivity. Armáda a zbrojení by to být v žádném případě nemělo.

V minulém roce proběhlo 100leté výročí zavedení československé měny  a uvedení bankovek do oběhu. U této příležitosti proběhl v České Národní bance den otevřených dveří s bohatým program.

Hostorie měny
Název koruna je z latinského názvu „corona“
Kde se ale poprvé objevily bankovky? Vývoj peněz započal už dávno ve Staré Číně v sedmém století. U nás na českém území během vlády císařovny Marie Terezie. Penězům se říkalo cedule či bankocetle.
V roce 1918, kdy nastal rozpad rakousko – maďarské monarchie se státy Rakousko, Československá republika, Polsko a Maďarsko nedohodly na společné měně. A proto byla vymyšlena vlastní měna. Okamžitá výměna ale nebyla možná, a tak bankovky byly orazítkovány.
Československá koruna vznikla během roku 1919.
Koncem války byly v oběhu korunové poukázky, které byly vydány pro vojenské jednotky a československé úřady.
Po vzniku samostatného československého státu se tiskly tzv. státovky.
Např. raritou z papírových peněz byla bankovka v hodnotě 3 koruny. Nebo Pětadvacetikoruna s „falešným Žižkou“ ( z důvodu tisku mu bylo zaslepeno na bankovce zdravé oko).
Také tzv. „Něžná dvacka“  je další raritou. Bankovka byla vytištěna s folklórními a přírodními motivy.

Zelená stokoruna s dělníkem a družstevnicí – někteří ji považovaly jednu z nejlepších bankovek. Byla také nejdéle platnou bankovkou v historii.
Kde se nejvíce setkáváme s bankovou? S bankovkou se dnes dostaneme do styku každý den – při nakupování, v bance, na úřadě, ve směnárně, v autobuse, v hotelu a někdy i u doktora.
Každá bankovka na sobě musí mít ochranné prvky, kterou potvrzují její pravost. Mezi prvky patří: vodoznak (který spatříme při pohledu proti světku), barevná vlákna (nitky oranžové barvy,v délce přibližně 6 mm), okénkový proužek s mikrotextem (široky 3 mm), soutisková značka, skrytý obrazec, proměnlivá barva a další…