Před třemi lety se v Poslanecké sněmovně hlasovalo o tom, zda má být maturita z matematiky povinná. Před hlasováním probíhaly diskuze na toto téma několik měsíců. Zákon nakonec byl odhlasován a prošel. Od roku 2021 se tedy budou maturanti v každém případě s maturitou z matematiky poprat, a to nejen na lyceích a gymnáziích, ale od roku 2022 také na středních odborných školách. Přesto stále vyvstává názor velké řádky poslanců, že povinná matematika by prostě měla být odložena, dokud se nevyřeší všechno, co se k tomu vztahuje.

Tato povinná zkouška straší tedy nejen studenty a učitele, ale také poslance, protože podle všeho není dostatečně připravena pro reálné použití. Většina poslanců, kteří jsou proti povinné zkoušce totiž tvrdí, že by se měl problém ve školství řešit tak, že se nejprve upraví samo vzdělávání, a pak se může zavádět nějaké přísnější zkoušení a testování. Například podle Petra Fialy za ODS je jasné, že zpřísnění závěrečné zkoušky bude kontraproduktivní. Již nyní totiž výsledky říkají, že je velké procento opakovaně neúspěšných studentů v této zkoušce, a to stále v momentě, kdy je matematika  pořád ještě pouze volitelným předmětem.

Kateřina Valachová za ČSSD, tedy ex-ministryně školství, uvedla, že prosadila tuto zkoušku právě proto, že ministerstvo nestíhá zavádět opatření, které by mělo zavedení zkoušky předcházet. Stále však je přesvědčena o tom, že se úpravy stihnou připravit a studenti budou řádně připraveni.

Celá tato kauza má však již nyní dopad na státní závěrečné zkoušky v tom smyslu, že tento zatím nepovinný předmět si studenti vybírají stále méně a méně. Při spuštění státních maturit si tento předmět zvolilo 43,9 procenta studentů. Psal se rok 2012. V letošním roce se k této zkoušce přihlásil již jen 21,4 procenta studujících.

Každoročně z přihlášených na první pokus neprojde kolem 20 procent.

Z dalších volitelných předmětů pak jednoznačně ale vede angličtina, u které v prvním termínu neuspěje pouze 6,2 procenta dětí.