Jako první se nejspíš lidem vybaví hliník. Ten je nejvíc na očích, protože jeho stříbřitý vzhled a výborná mechanická odolnost se uplatňují na zadním krytu telefonu. Část uživatelů má povědomí i o lithiu, lithiové baterie slouží k napájení telefonu.

Nejlepší vodiče

Těmi jsou měď, stříbro a zlato. Mají v mobilu své nezastupitelné místo, stejně jako v jiných elektronických zařízeních. Nejlepší vodivostí disponuje stříbro, i měď má asi o 25 procent nižší odpor než zlato. Zlato má naproti tomu bezkonkurenční mechanické vlastnosti při použití v tenkých vrstvách, hodí se tak nejlépe výrobě spínacích destiček.

V jednom mobilním telefonu bývá přibližně 25 miligramů zlata, to představuje asi 150 gramů zlata v jedné tuně mobilních telefonů. Vezmeme-li v úvahu, že ekonomicky rentabilní těžba zlata z přírodních zdrojů začíná již od 5 gramů na tunu horniny, jeví se mobilní telefony jako bohaté ložisko drahých kovů. Z jedné tuny mobilů je možné vytěžit až 100 kilogramů mědi a 3 kilogramy stříbra.

Recyklační technologie jsou proto nazývány městskou těžbou. Podle odhadů je v českých domácnostech asi 8 milionů mobilů, které nikdo nepoužívá, jen tak leží někde v šuplíku. To může představovat až 200 kilogramů zlata. Vyhozenou elektroniku i další odpad je nutné nejprve ručně roztřídit a rozebrat. Nežádoucí materiály se pak odstraňují namáčením v různých chemikáliích a takto vytěžený kov se dále čistí a přetavuje. Recyklování je s neustále rostoucími cenami drahých kovů výhodnější než dříve.

U nás je situace s recyklací podobná jako na celém světě, kdy se do recyklačních linek dostává jen přibližně 1 procento nepoužívaných telefonů. Vyhodit mobil do popelnice není s ohledem na životní prostředí správné řešení. Míst, kde je možné jej odevzdat k recyklaci, rychle přibývá, bývají například v elektroprodejnách nebo hobby marketech.