Můj důležitý mobil

Myslíte si, že mít mobilní telefon je už úplně zcela normální? Pokud se to myslíte, tak jste na omylu, protože moje teta, které je padesát pět let, takže není vůbec stará, ale nemá ráda techniku. A to ani mobilní telefon ne. A když jsem se tety ptala, jak se třeba domlouvá nebo si s někým zavolá, tak mi řekne, že sice doma má mobilní telefon, využívá ho pouze jenom na nutně nezbytné věci. Takže třeba když například potřebuje volat lékaři anebo do školy kvůli svému dítěti, které je teprve v deváté třídě. Já vím, že takové dítě už se o sebe dokáže postarat samo, jenomže moje teta je velice starostlivá máma, takže se ničemu nedivím.

Ale opravdu nechápu, proč nemá ráda mobilní telefon. A ona mi řekla, že prý její máma taky nemá ráda techniku a mobilní telefony. Takže ona prý v tom vyrůstala, takže to má nějak zafixované a zakódované v sobě, že nebude mít ráda techniku a mobilní telefony. Tak jsem se tedy zeptala, jestli má alespoň pevnou linku. A teta mi řekla že nemá pevnou linku, že už se to ani prý nedělá a že prý už to ani doma mít asi někdo nemůže. Sice to nevím přesně tuhle informaci, ale možná je to pravda, protože opravdu neznám nikoho, kdo by měl doma pevnou linku. I když vlastně možná, když to tak vezmu, tak přeci lékaři anebo na nějakých úřadech a firmách přeci mají taky pevné linky.

Anebo že by to byla výjimka? Tohle nevím, ale jsem si jistá, že asi každý člověk má doma alespoň jeden mobilní telefon a je jedno, jestli je to pouze jeho nebo jestli to má s někým dohromady napůl. Třeba moje dvě děti mají jeden mobilní telefon, se kterým si hrají oba dva. Jsem ráda, že se u toho nehádají a že si skvěle rozumí, i když mají mobilní telefon pouze jeden. A taky máte doma nějaké technické věci nebo již zmíněný mobil, který je jenom jeden a musí se s ním děti naučit zacházet na půl?