Ano, tehdy se takové používaly a byly v každém bytě, v každém domě a u každých dveří. Teprve pak přišla doba vypínačů tlačítkových, kterými se netočilo ani nekroutilo, ale prostě se na jeden konec klaplo. Nebo se ten jeden konec prostě mačká. V této podobě jsou vypínače dodnes. Kdysi dávno se z kulatého podkladu přešlo na skoro čtvercový a černý bakelit nahradil bílý. Jen to tlačítko bylo černé jako boty. Nic jiného jste u nás nekoupili, nic jiného se nevyrábělo. Snad ještě vypínač se dvěma tlačítky, které rozsvěcely střídavě pět žárovek v lustru. Většinou tři silnější a dvě slabší, ale to bylo tom, jak si to, kdo udělal. Takže kamkoli jste přišli, nemohli jste na vypínači vidět cokoli zvláštního.

V dnešní době je to trošku jiná pohádka. Nepočítáme-li barevnost vypínačů, od bílé až třeba po zelenou, může mít tento různý tvar, různou velikost, může mít malé tlačítko, nebo přes celý vypínač a tak dále a tak dále. Nyní přicházejí na svět a do módy opět otočné vypínače, ale ty jsou koncipovány jinak nežli ty staré. Ty dokázaly jen sepnout a tím to skončilo. Kdežto nyní je tento otočný knoflík jiného tvaru a přímo jím se reguluje, jak moc chceme svítit.

Dneska si můžeme vypínače barevně sladit s nábytkem nebo třeba s podlahou, jak kdo chce a také si můžeme vybrat tlačítka s potiskem, nebo bez. Jako potisk jsou většinou voleny květinové motivy, nebo jen nějaké ornamenty. Působí to vcelku hezky.

Z některých výše popsaných vypínačů si můžete vybrat na výše zvýrazněném linku na web firmy Light Park. Ta je prodává jak v malém, tak ve velkém množství a ve všech případech pouze kvalitní a značkové zboží. Pro vypínače za deset korun budete muset jinde. Ale zvažte že takový může být klidně i životu nebezpečný.

U firmy Ligh Park ovšem nic takového neexistuje, zboží je řádně zkoušeno a má i patřičné certifikáty které splní všechny světové normy. Takže klidně objednávejte.